Blog youtuberky Madkyo

Just open a Bet365 account today and make a deposit http://abonuscode.co.uk Make a deposit of £10-£200 and then enter the 10-digit bonus code
Osobní rozvoj

Začala jsem tancovat! Aneb ve 24 letech si plním sen

Fuu. Ty bláho. Fakt s tím jdu veřejně ven. S kůží na trh, říká se. Ha-ha. V břiše mám tak 2 kamiony kamení, srdce se snaží vyskočit s hrudního koše a kapky ledového potu mi tečou po čele tak rychle, že i Flashe strčí do kapsy. Klid. Dýchej. Však to není žádný veřejný závazek, nejdeš oznamovat kandidaturu na prezidentské volby v roce 2038. Asi to prostě řeknu. TADAAAAAAH. Pamatujete si to střevo, co nikdy v životě netancovalo? :D Tak tohle střevo začalo tancovat!

 

Ufff, ok, nebylo to zas tak hrozný, oznámit něco takového. Ale proč o tom píšu. 1) Včera jsem se ségrou fotila streetové pózy jakožto její úkol do školy, protože studovat fotku není jen tak. 2) Není to zase až tak dávno, kdy jsem se vás na facebooku ptala, co jste si vždycky přáli dělat, ale nedovolila vám to situace, finance, rodiče nebo dalších milion důvodů. Nebo spíš 1 důvod. Díky za komentáře! Bylo hrozně zajímavé sledovat ta “ale”. Uvědomila jsem si, že ty komentáře jsou z 99,999999 (a ještě asi milion devítek) % vlastně totožné. Většinou prostě nemáte čas, jste stydliví, okolí vám říká, že vám to nejde, jste leví nebo jste už na to staří. V 15 letech. Staří. No nic :D. Hrozně ráda bych se tedy s vámi podělila o to, že nic není tak těžké, jak si myslíme, když se opravdu do toho obujeme.

PANE BOŽE, TOHLE CHCI UMĚT! :O - Jak to všechno začalo...

Bylo mi tak 12, Yuki v té době 7 let, kdy se mnou začala třískat puberta, hrála jsem si na drsňáka, učila jsem se s Kar98 v CoD2 a mimo jiné se k nám dostal první film ze série Step Up. Kromě toho, že Channing Tatum byl celkem hot, hrozně dobře tancoval. Netrvalo to dlouho a sjížděly jsme jeden taneční film za druhým a ačkoli s odstupem času je nepovažuju zrovna za hřeb kinematografie, garantuju vám, že ještě teď poslouchám soundtracky a minimálně ten první Step Up můžu celej předabovat. V pokojíčku jsem si zkoušela taneční kreace ze závěrečných vystoupení a zjišťovala, že - sakra, jsem to ale dřevo. To mě vůbec nezastavovalo a cvičila jsem si tanyny nynyny vesele dál.

MOJE “ALE”

Nikdy jsem neměla možnost navštěvovat žádný taneční kroužek. Buď už jsem měla málo času, protože jsem zpívala a hrála na flétnu nebo žádný kroužek nebyl nebo jsem nevěděla, jak se dostat do taneční skupiny nebo nebyly finance nebo jsem si nevěřila nebo byl zrovna úplněk nebo třeba spadlo na druhém konci světa letadlo, hlavně aby byl důvod, proč.

Roky ubíhaly, mě trdlování potají před monitorem, když zrovna nikdo nebyl doma, nebavilo, přišel gympl, práce, povinnosti a tenhle můj sen jsem poslala k ledu. “Stejně nejsem dobrá.  Stejně nemám talent. Stejně nemám čas. Stejně jsem už na to moc stará, abych se něco naučila. Stejně u nás v Karlových Varech žádná pořádná streetová taneční škola není.”

PRAHA

Co jsem se z Cardiffu za prací přestěhovala do Prahy, nemohla jsem si nevšímat, jak tu na mě dýchá ta kultura. Všude je živo, kluby, fashion, street perfomance na Andělu a Václaváku, Rádio SPIN a Rádio 1 se staly okamžitě leadrem v žebříčku rádií, protože ta mainstreamová mi už fakt lezou krkem. Tolik možností, jak se bavit. Semináře, vzdělávací workshopy, nevíš, kam koukat dřív. Do práce jsem jezdila kolem tanečního studia. A zasadilo mi to brouka do hlavy. Od února do září jsem nad tím přemýšlela. Mám? Nemám? Jsem stará… Nezvládnu to… Takže nemám? Nebo mám?

18.10.2017


Mám. YOLO. Přihláška podaná a mají volné místo. Ó MŮJ BOŽE. 3 MĚSÍCE BUDU CHODIT 1x TÝDNĚ TANCOVAT! JAKO DO OPRAVDOVÉ TANEČNÍ ŠKOLY. JAKO NA STREET DANCE PRO ZAČÁTEČNÍKY. HAHA. JÁ. TAKOVÝ STŘEVO. Honzu (majitele školy a čistou náhodou také lektora toho kurzu) jsem bombardovala otázkami, že jsem na to stará a jestli to je fakt úplně i pro dřeváky a jestli to je pro dospělé. 18.10., den před kurzem jsem skoro nespala a říkala si, co jsem to provedla, tohle bude kardinální trapas. Proč? No…

 


Toto je 3 roky zpět. ANI TO PODĚLANÁ JUST DANCE JSEM NEDÁVALA! Můj jediný taneční úspěch byl, když jsme se ségrou na Adviku 2012 vyhrály 1. a 2. místo v Dance Central soutěži, protože kámo, Britney Spears je life.

Čtvrtek, 19.10.2017, 16:45

Na tu hodinu jsem málem přišla pozdě. Člověk si řekne, že podle googlu jste tam pěšky za 20 minut z Husinecké na Jiřím z Poděbrad. No, ale google vám už neřekne, že vás čeká krpál jako kráva. Do šatny jsem dorazila poslední, rychle nasadila legínečky a tílečko a rychle do sálu, nervózitou fialová až na zadku. Už měli za sebou 1 zkušební hodinu, na kterou jsem nemohla, takže už uměli 2 hip-hopové kroky (Mashed Potatoes a Cabbage Patch) a já jsem tam stála vzadu, vyděšeně jsem zírala na sebe do zrcadla… ty vole, to zrcadlo je moc velký a já moc tlustá a omg dejte to zrcadlo pryč!… A místo hip-hopu jsem se snažila napodobit, co tam dělaj a připadala si spíš jak hippo. Happy hippo. I když jsem ale všem ostatním připadala jak hroch na drogách, uvědomila jsem si, že mě to hrozně baví. A co. Když už mi to nejde, tak si z toho budu dělat aspoň prču. A hej, docela se moje joky chytaly, takže jsem odcházela uvolněnější, totálně nabuzená na to, abych trénovala ty 2 podělaný kroky až do konce života a usínala jsem šťastná jako měsíček na hnoji. Lekce se nabalovaly, trénovala jsem doma tak, abych byla na další lekci připravená a najednou tu byl 8. únor a konec kurzu. CO JÁ SAKRA BUDU DĚLAT?!

Co dělám teď?

Samozřejmě vám sem ještě nebudu střílet videjka z freestylu, ale celá pointa je o tom, že jsem se i přes svůj strach a svá “ale” odhodlala něco dělat. Na streetu jsme brali úvody do všech hlavních stylů pouličního tance, hip-hop, poppin‘, lockin‘, house, break dance, freestyle a celkově mi to dalo vhled do toho, co chci dělat dál. Takže teď se jede naostro, začala jsem 1. lekce v kurzech se specializací na hip-hop a poppin‘, protože mi byly nejblíž a uvidíme. Třeba mě někdy uvidíte vystupovat :D. A třeba s tím seknu. Důležité je, že mě to baví. Ne. Miluju to, dejchám pro to, 4 třetiny mýho šatníku tvoří streetový věci a nemůžu se dočkat, až přijde zase čtvrtek, sbalím si v práci svých pět švestek a vytrsám svým bůčkem ze sebe všechen stres.


Co tím chtěl autor říci aneb žádný můj článek není bez poselství. Asi.

Vůbec nezáleží na tom, jestli jste staří, mladí, nezkušení, leví, praví, fialoví, zelení, zaneprázdnění nebo chudí jak kostelní myši. Nebo jak já. Věčnej student life, víte co. Dneska, kdy vám internet nabízí nepřeberné množství online kurzů, free youtube videí a strýčka Googla dokážete cokoli. Je to jen o vás. Do kurzu k nám chodil člověk, kterému prý táhne na 40 a má syna. Chodila jsem tam já, co jsem do svých 23. let nehejbla ani palcem u nohy a můj jedinej pohyb byl možná tak ten, když jsem zvedla telefon a objednala si pizzu, c‘mon! :D Jde o to, překonat sám sebe. Vždy se nejvíce bojíme věcí, které se nikdy nestanou. Dokud víte, že vás to bude bavit, alespoň to zkuste. Pokud zrovna nechcete být olympijští krasobruslaři a jen chcete dělat to, co vás baví, neváhejte. Podle mě NEEXISTUJE LIDSKÁ ČINNOST, KTERÁ BY SE NEDALA NAUČIT! Nemusíte být skvělí, abyste s něčím začali. Musíte začít, abyste se stali skvělými!

Mám vás ráda!

xoxo,

MadKyo




Tagy: Motivace, Madkyo, Tanec, Street Dance